Ekologie a obaly

EKOLOGIE a bioPLASTY ? (aktualizováno 2/2023)

 
Nyní jsme v problematice plastů masírováni pojmy jako EKOLOGICKÉ, BIO, EKO, EKO NATURA či OXO PLAST. Je to bohužel jedna z největšíchblamáží současnosti v rámci greenwashingu firem, které si svůj byznys založily na nevědomosti zákazníků pod rouškou ekologie. Výroba veškerých tzv. ekoplastů plastů je velký byznys, který původní myšlenku ochrany přírody vůbec nenaplňuje, ba právě naopak. Zákazníci stále častěji slyší od  výrobců či dodavatelů ekoplastů, že použitý materiál je plně šetrný k přírodě.   
1. varianta -  tzv. oxoplasty (D2W) – s chemickou přísadou do mikrotenu – pro přírodu jednoznačně nejnebezpečnější.  Plast obsahuje speciální přísadu, která urychlí proces rozkládání materiálu. Zároveň se ale nikde nedozvíte, že se stále jedná o běžný plast, který se díky příměsi dříve rozpadne na menší částice. Zákazník většinou vůbec netuší, že plast rozložený na malé částice je nebezpečnější než ten nerozložený, a to hlavně proto, že se může snadněji ve formě mikročástic dostat do tělního oběhu živočichů. Takže se jedná o ukázkovou blamáž.
2. varianta – plasty PLA ze škrobů
Tyto plasty se jevily zpočátku velmi nadějně a jako opravdu ekologická varianta. Mají různá označení – „kompostovatelné“, „biologicky rozložitelné“, „biologické“, „materiál PLA“ a další. Problémem ani zdaleka není jen v jejich extrémně vysoké ceně, které je odvozena od náročnosti velmi složité a neekologické produkce škrobů i následnou energeticky náročnou výrobou. U plastů vyráběných ze škrobů je hlavní moto jejich producentů. Naše plasty nejsou recyklovatelné ale jsou kompostovatelné. Zde je ale třeba zpozornět. Neexistuje  jediná firma, která by je průmyslově kompostovala ! Postupně se zjišťuje, že kompostovatelné plasty (vyrobené ze škrobů) nelze ponechat v přírodě, ale musíte je kompostovat, a jak sami výrobci tvrdí, k tomu určeným vhodným způsobem (správná teplota a vlhkost), jinak se  nerozpadnou. Nemusí se rozpadnout ani za několik let. Např. v mořích, pokud je pozřou živočichové, je výsledek stejný jako u mikrotenu. Další ranou pro tyto materiály je zjištění vědců, že i v případě jejich rozložení zůstávají  z nich v přírodě mikroplasty. Takže zřejmě další slepá ulička.
Výrobky z tzv. bioplastů PLA jsou prakticky k nerozeznání od plastů klasických. Pokud ale skončí v malém množství ve žlutém kontejneru pro plasty, bude obsah kontejneru znehodnocen pro účel recyklace. A zbývá pak jen spalovna.
Plasty ze škrobů jsou nerecyklovatelné.  To je jejich zásadní problém, který jde proti základům státní strategie recyklace odpadů.  Z  produkce bioplastů nejsou nadšení ani čeští vědci. Pětiletý výzkum Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR ukázal, že většina bioplastů se v přírodě sama nerozloží, a některé jsou dokonce z ekologického hlediska horší než ty obyčejné.